Nejsem profesionální kuchař, jsem člověk, kterého baví vařit a dá se to docela i jíst

Jak pěstujeme mrkev

7. června 2006 v 14:31 | Denisa Vojtková, Míša Filousová a Bára Sasková - 6. třída |  Zelenina

PĚSTOVÁNÍ MRKVE

Pěstování mrkve vyžaduje humózní, vlhčí, pro ranou karotku záhřevnější a lehčí zem. Mrkev se vysévá v dubnu, řídce, asi 1cm hluboko a jednotí se na 5cm. Rané odrůdy se sklízejí protrháváním od června do září, pozdní od srpna do října.
Rané karotky ke skladování se vysévají opožděně v květnu až červnu. V kamenitých půdách bývá mrkev zdeformovaná. Čerstvě vyhnojená zem hnojem není vhodná. Protože mrkvi vyhovuje mírně neutrální reakce, budeme ji vápnit.
V zahraničí se provádí tak zvaný pásový výsev mrkve, oseje se pruh šesti až osmi řádků, vzdálených od sebe 10cm. Mezi řádky se ponechá cestička široká 50cm. Tento způsob pěstování je výnosnější, než klasické. Zezelenání horní části kořenů způsobuje sluneční světlo. Proto kořeny zahrneme zeminou.

Skladování mrkve je výhodnější , než ji ponechat na záhoně, kde by sice přežila, ale mohla by se stát terčem útoku šneků a v době dešťů by ji pukaly kořeny. Sklízíme ji tedy koncem října, když nať ztratila svoji svěží barvu.
Rycími vidlemi mrkev uvolníme a nať vytáhneme ze země. Oklepeme ulpívající zeminu, nať uřízneme ve výšce asi 1cm a vytřídíme poškozené kořeny. Zdravou mrkev uskladníme v nějaké bedně. Ukládáme vždy řadu mrkve a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu.
Jednotlivé vrstvy proložíme vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání kořenů. Bednu potom uskladníme v chladném, větratelném prostředí. Mrkev můžeme přes zimu skladovat také na zahrádce.
Sklizené kořeny kónicky naskládáme do hromady, špičkami dovnitř. Hromadu přikryjeme slámou nebo senem a na povrchu vše přikryjeme asi 15cm silnou vrstvou zeminy.
V březnu musíme tento krecht otevřít, jinak by mrkev začala rašit.. Nové výhonky odstraníme a mrkev uskladníme v bedně, odkud ji postupně spotřebujeme.

Škůdci a choroby:

1 * Poměrně častým škůdcem je mšice mrkvová, která saje hlavně na mladých listech. Používáme proti ní Pirimor.

2 * Od dubna do června se vyskytuje pochmurnatka mrkvová, která klade vajíčka do půdy vedle mrkvových kořenů. Larvy v nich vyžírají chodbičky, jež potom zvětšují šneci a žížaly, až jsou kořeny znehodnocené. Nať je zpočátku červená, později žloutne. Proti pochmurnatce používáme zálivku Nexionem EC 40.

3 * Černá hniloba mrkve napadá mrkev ale i celer a petržel.. Na klíčících rostlinách se projevuje ztmavnutím, ztenčením a hnilobou kořenového krčku a v důsledku toho zasycháním listů. Na kořenech se černá hiloba objevuje hlavně v době zimního skladování. Za vegetace podléhají kořeny této infekci velmi vzázcně. Na napadených kořenech vznikají tmavé , suché vpadlé skvrny. Velké škody působí tato choroba zejména v semenářství mrkve, neboť způsobuje vypadávání semen. Choroba se přenáší půdou a nakaženým osivem. Ochrana proti této infekci je využívání odolných odrůd, střídání porostů a využívání zdravého osiva. Před vysetím se moří přípravkem Hermal. Semenářské porosty se od května ošetřují přípravkem Dithane M 45 nebo Ziman S 80. Při sklizni mrkve se musí dbát na co nejmenší poškození kořenů. Dříve doporučované máčení kořenů ve fungicidech se již nepoužívá.

4 * Bílá hniloba mrkve napadá kromě mrkve i celer, petržel, pastinák, slunečnici, okurky a jiné plodiny. Je to jedna z nejškodlivějších chorob zeleniny v období skladování a kromě toho je také příčinou uhynutí semenaček v době vegetace. Někdy se mrkev nakazí prvním rokem už v době vegetace. Napadená pletiva kořenů měknou, slizovatějí, na jejich povrchu se objevuje hustý bílý povlak. Ochrana se provádí speciálními přípravky, jeden z nich je označen TMTD, ale v poslední době se objevují nové preparáty.

5 * Rizoktoniová hniloba mrkve / kořenomorka fialová / se projevuje v době vegetace podpokožkovými hnědošedými skvrnami, které se později prohlubují a pokrývají se hnědofialovým povlakem s černými tečkami . Při silném napadení listy žloutnou a usychají, kořeny hnijí. Choroba se dále rozvíjí i během zimního skladování. Do kořenů oslabených touto chorobou pronikají škodlivé mikroorganismy, které vyvolávají hnilobu pletiv. Rozvod této choroby podporuje zvýšená vlhkost půdy. Choroba se přenáší napadenými kořeny a zbytky úrody. Ochrana je preventivního rázu. Je nutné dbát na čtyřletý časový odstup mezi následnými plodinami, při zjištění nemoci ihned rostliny vyřadit.

6 * Mokrá bakteriální hniloba postihuje mrkev, celer, pastinák, křen a jiné plodiny. Choroba se často projevuje už na poli. Na spodní části kořenů se zpočátku tvoří vodnaté skvrny, později se napadená pletiva svrašťují. Rostlina vadne a usychá. Choroba se přenáší jak infikovanými zbytky, tak i osivem. Ochrana spočívá obdobně jako u předcházející kořenomorky fialové v preventivní péči o rostliny a jejich skladování.
Mrkev je především důležitým zdrojem provitaminu A, karotenu, obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Má také velké množství selenu, což je stopový prvek velmi důležitý pro náš imunitní systém. Nalezneme tu ale i vitamin D, E, K, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, lecitin, hořčík, vápník, železo, draslík, jód, kyselinu nikotinovou, zinek, chlór. Kvůli tuhým buněčných stěnám v syrové mrkvi dokáže tělo přeměnit na vitamin A jen čtvrtinu betakarotenu, proto je nejvýhodnější ji tepelně upravovat s tukem. Na rozdíl od dalších přírodních potravin je pro nás tedy užitečnější vařená než syrová. Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, což je neschopnost očí přizpůsobit se tmě a šeru.
Účinky na organismus:
- zvyšuje odolnost organismu
- pomáhá při zácpách
- posiluje srdce a cévy
- podporuje vývoj a růst u dětí
- prospívá těhotným ženám
- zlepšuje vidění
- stará se o hezkou pleť, vlasy a nehty
- urychluje hojení ran
- posiluje sliznice v těle
- chrání proti volným radikálům
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama