Nejsem profesionální kuchař, jsem člověk, kterého baví vařit a dá se to docela i jíst

Pěstujeme zeleninu

7. června 2006 v 16:31 | Denisa Vojtková, Míša Filousová a Bára Sasková - 6. třída |  Jak založit zahradu

Jak úspěšně pěstovat zeleninu

Na zahradě si můžeme vypěstovat takřka všechny druhy zeleniny. Měli bychom však dobře zvážit, pro které se rozhodneme.
Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležité střídání plodin. Jde o jednoduchou a účinnou biologickou metodu, která pomáhá zachovat úrodnost půdy, reguluje potřebu hnojení, šíření chorob, škůdců i plevelů. Stejný druh zeleniny nebo příbuzné rostliny nemůžeme na jednom místě pěstovat dříve než za tři čtyři roky.
V zahrádkách často pěstujeme rostliny ve smíšených kulturách, při nichž kombinujeme jednotlivé zeleninové druhy nebo zeleninu s jinými kulturami. Rostliny v takovýchto porostech se vzájemně ovlivňují aromatickými látkami, výměšky, ale také velikostí nadzemních částí.
Vhodné kombinace ve smíšených kulturách jsou například:

- kapusta s červenou řepou, fazolem, hrachem, celerem
- hrách s celerem
- fazol s rajčaty, salátem, saturejkou
- kedluben s celerem, rajčaty
- cibule s mrkví, salátem
- salát s okurkami, červenou řepou, mangoldem
- brambory s bobem, mátou, křenem
- mrkev s pórem, cibulí
Příprava půdy
Cílem je vytvořit optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin. Rozlišujeme podzimní a jarní přípravu půdy. Na podzim podle druhu předplodiny a plánované zeleniny půdu zryjeme a zapracujeme chlévský hnůj nebo kompost.
Ozdravení půdy zajistíme zarytím škodlivých zárodků do hloubky, kde se ničí. Přes zimu necháme půdu ve velkých hroudách, na jaře ji urovnáme. Aplikujeme i potřebné množství průmyslových hnojiv, čímž připravíme půdu na setí nebo výsadbu.
Hnojení
Dáváme přednost především organickým hnojivům, jako je chlévská mrva, kompost, zelené hnojení, produkty z kůry a dřevin, listovka a hrabanka. Nedostatek organické masy v půdě má dlouhodobý negativní vliv na úrodnost půdy.
Zelenina pěstovaná v půdách chudých na organickou složku nemůže dostatečně využívat živiny ani z průmyslových hnojiv. Z nich upřednostňujeme zejména pomalu rozpustná hnojiva.
Osivo
Měli bychom kupovat certifikované osivo se zárukou kvality. Z nelegálních zdrojů může být nekvalitní, s nízkou klíčivostí a čistotou. Může obsahovat příměsi nečistot, semena plevelů a zárodky chorob. Kvalitní osiva poskytují vyrovnanější vzcházení a jednotnější porost s předpokladem vyšší úrody a kvality.
Výběr odrůdy
Při výběru druhů a odrůd zeleniny musíme vycházet z jejich požadavků na podmínky prostředí. V sušších polohách se častěji vyskytují škůdci, ve vlhčích zase choroby. Ve vyšších polohách se daří více zelenině, která snáší chlad, vlhko a mlhy, jako například košťáloviny. Plodová zelenina se hodí naopak do nižších poloh. Správným výběrem odrůd s definovanou délkou vegetačního období můžeme dosáhnout toho, že ve vyšších polohách úspěšně vypěstujeme i plodovou zeleninu.
Způsob pěstování
Závisí hlavně na druhu, odrůdě a podmínkách. Některé se pěstují výlučně z přímého výsevu, jiné jen ze sazenic, a mnohé se dají pěstovat oběma způsoby. V každém případě je třeba dodržovat správné postupy a termíny. Při pěstování ze sazenic i z výsevu se dobře uplatní nastýlání půdy. Používáme na to černou fólii, která pomáhá kumulovat teplo v půdě, umožňuje časnější výsev i výsadbu, podporuje růst a dozrávání. Výsledkem je časnější sklizeň. Místo černé fólie můžeme použít také netkané textilie černé barvy.
Plevel
Nadměrné zaplevelení porostu má vždycky nepříznivý účinek na očekávanou úrodu. Úkolem regulace plevelů však není jejich úplná likvidace, ale určitá redukce. V suchých a příliš teplých obdobích může zaplevelenost dokonce příznivě ovlivňovat mikroklima porostu. Nejvíce jsou ohroženy plevelem přímé výsevy na začátku vegetačního období, protože plevel v té době nejen odčerpává rostlině vodu a živiny, ale může být také zdrojem a hostitelem chorob a škůdců.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama