Nejsem profesionální kuchař, jsem člověk, kterého baví vařit a dá se to docela i jíst

Krajina Českého středohoří - Kamýk

28. října 2007 v 18:15 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Kraje v obrazech
Krajina Českého středohoří - Kamýk
Jak začít o další dominantě Českého středohoří jinak, než slovy českého malíře a vyznavače této krajiny Emila Filly :
"Škoda, že jsem nebyl na světě, když ty všechny kopce chrlily lávu a dýmaly čoud a země se třásla, hromy bily a dunělo to a praskalo - jen památka nám zůstala a celá krajina tou připomínkou žije. Nikde není na světě tolik krásy jako tady a lidé to neznají..."
České Středohoří, krajina pro mnohé turisty ještě nepoznaná, zapomenutá a nedoceněná je nebývale klidná, malebná a líbezná. Nepříliš vysoké čedičové vrchy vzniklé sopečnou činností táhnoucí se od Loun přes Lovosice, Litoměřice, Ústí nad Labem až na sever k Děčínu a České Kamenici.
Další známá osobnost spojena s Kamýkem je hudební velikán Bedřich Smetana. Co se dozvíte v malé hospůdce a na Obecním úřadě pod zříceninou ?
Naproti hospůdce je budova Obecního úřadu, u jehož vchodu je umístěna deska s nápisem Pamětní místnost Bedřicha Smetany. V nevelké místnosti je kromě vitrín s upomínkami na skladatele staré piano, vesnická kolíbka a tkaný obraz "Pocta Bedřichu Smetanovy", jehož motiv hudby a hor spojuje slavného skladatele s Českým středohořím.
Starší obyvatelé mluví o návštěvě tohoto velikána takto :
" První žena B. Smetany Kateřina Kolářová zemřela r. 1859 ve věku 32 let. Jeho smutek je bolestný a tíživý. Soustřeďuje se na to, aby pro svou šestiletou dcerušku nalezl novou matku.
V létě r. 1859 odjel na Lamberk, kde se seznámil s Barborou Ferdinandiovou, dcerou ředitele panství v Semelkovicích - Lamberku u Mělníka.
10. 7. 1860 byla svatba. Po svatbě si manželé vyjeli na návštěvu Kamýku, kde měl manžel sestry Betty Dr. Otta Polák pronajatý panský dvůr. B. Smetana byl nadšen krajinou kolem Kamýku, kterou zachytil i na svých kresbách."
Jak je to tedy se vznikem Kamýku ?
Půvabné zbytky gotického hradu Kamýk se vypínají k nebesům z vrcholku čedičové skály nad stejnojmennou obcí (dříve se jmenovala německy Kamaik), ležící asi 2 km od Velkých Žernosek (což je asi 3 km z Litoměřic). Cesta na Kamýk není náročná a od zříceniny se otvírá krásný pohled na okolní vrchy i úrodnou Zahradu Čech.
Hrad byl postaven na 382 metrů vysoké kuželovité čedičové skále asi 3 kilometry od Litoměřic. Na vrcholu skály byla postavena hlavní obranná i obytná stavba, kterou byla nepravidelně pětiboká věž. Byla postavena z tmavého čediče a světlé opuky. Její půdorys téměř úplně pokryl využitelnou plochu skalního ostrohu, který tvořil podkovu úzce otevřenou na jih. Výška věže není známá, ale dnes dosahuje v jihozápadní části výšky 3,5 metrů nad úrovní skály. Délka věže byla asi 14 metrů, šířka v nejširším místě asi 10 metrů. Na severní straně byla věž široká 8 metrů a jižní asi 6 metrů. Obvodové zdi byly silné asi 2,2 metru. Dodnes se dochoval také půlkruhově zaklenutý, okolo 2 metrů vysoký a 0,65 - 0,75 metru široký vchod. Je orámovaný opukovými kameny, které jsou opracovány lépe, než okolní zdivo a ústí do jižního konce západní zdi. Otvor je veden šikmo a dvakrát z obranných důvodů obsahuje dvě zalomení.
Do věže se vstupovalo ze západu. V areálu hradu stávala také větší obytná budova, která byla přistavěna k jižní hradbě. Vrchol kopce byl obehnán hradbou, která se dodnes z části zachovala. Nevelký hrad byl chráněn příkopem a na západní straně se nacházel vstup do hradu. Přístupová cesta vedla jižním svahem a byla střežena dvěma branami. Pod hradem se ve skále nacházely četné sklepy.
Zříceniny hradu nejsou nijak zabezpečené, ale jsou volně přístupné. Z hradu se otvírá zajímavý výhled na okolní krajinu, obzvláště na České Středohoří.
Toto místo bylo jistě vybráno záměrně. Osazenstvo Kamýku mělo za úkol střežit a ochraňovat cesty procházející pod hradem do Litoměřic přes Miřejovice, sedlem mezi Plešivcem a Bídnicí, směrem na Libochovany až k přívozu v Prackovicích. A dál ještě přes České středohoří do údolí Bělé až k zemským hranicím. Vzhledem k výšce skalního ostrohu a široké viditelnosti do dálky (Litoměřice, Lovosice, Klapý - Hazmburk, Košťálov, Lovoš, Milešovka, Kletečná, Žernoseky, Libochovany) se můžeme domnívat, že hrad měl i velmi význačnou funkci signalizační.
Historie
Tvrz Kamýk byla postavena na počátku 14. století z pověření krále Jana Lucemburského pravděpodobně předkem Kamýků z Pokratic Jindřichem, který od krále listinou z 10. ledna 1319 získal tvrz jako manství. Měl několik potomků, kteří se začali psát z Kamýka. Když Kamýk získal král páni z Kamýka přesídlili do Pokratic.
V roce 1352 daroval král tvrz v manství Zbyňku Zajíci z Házmburka, čímž se Kamýk stal součástí rozlehlého házmburského panství.
Na počátku 15. století Kamýk spravovali drobní šlechtici. Roku 1410 bylo rozděleno házmburské panství a hrad získal Jan z Házmburka. Brzy ho získal Mikuláš z Házmburka, který ho v roce 1425 prodal.
Za husitských válek vlastnil hrad husitský hejtman Hynek z Kolštejna. Ten roku 1427 zemřel a o rok později pravděpodobně hrad získali Zbyněk Zajíc z Házmburka, Jan Smiřický a Zikmund z Vartemberka, kteří hrad i okolí zpustošili.
Po nich hrad získal zpět Mikuláš z Házmburka a roku 1431 ho prodal Vilémovi z Konic a ze Lstiboře. Ten v roce 1468 hrad odkázal Petrovi Kamýckému ze Lstiboře. Král Vladislav II. udělil hrad v manství Petrovi roku 1478 a v roce 1482 byl Petr z lenného svazku propuštěn, takže v dalších letech drželi Kamýk jeho potomci.
Roku 1504 vyústili spory mezi dědici Petra Kamýckého a králem v soudní spor, ve kterém však hrad připadl Petrovým potomkům. Ve 40. letech 16. století vlastnil hrad Vilém Kamýcký ze Lstiboře, který ho v roce 1547 opravil, rozšířil a nad branou nechal vytesat svůj erb. Po něm získali hrad jeho synové.
Již po roce 1600 majitelé hradu sídlili v nově postavené tvrzi pod hradem a hrad začal pustnout. Poslední z rodu Kamýckých, který vlastnil hrad, byl Jan Jiří. Po bitvě na Bílé hoře opustil zemi a roku 1628 hrad s přilehlým majetkem prodal Heřmanu Černínovi z Chudenic. Za třicetileté války byl Kamýk dobyt saskými vojsky a velice rychle se měnil ve zříceninu. Vdova po Heřmanu Sylvie Kateřina připojila hrad k lovosickému panství. Podruhé se provdala a po jejím manželovi poté majetek zdědila markrabata z Badenu.
V roce 1783 získali hrad i s okolním majetkem Schwarzenberkové. Roku 1809 a 1819 zpustlý hrad vyhořel.
Další zkázou Kamýku - tak jako skoro u všech opuštěných a zpustlých hradů - byli obyvatelé obce, pro něž se stal hrad levným zdrojem stavebního materiálu.
Pro milovníky bájí a pověstí
Panu a paní na Kamýku se narodilo dlouho toužebně očekávané děťátko. Byla to dceruška krásná jak obrázek. Zanedlouho na to ale paní zemřela a pán se ze zoufalství uzavřel s dcerkou v hradě. Žil a dýchal jedině pro svou dcerušku, jedině v ní měl svou útěchu. Tak uplynulo dvacet let a z děvčátka se stala krásná slečna růžových líček, černých očí i vlasů. Lidé z podhradí ji nazvali Kamýckou růží.
Hradní pán byl na ni velice pyšný a tím víc bděl nad jejím štěstím.
V kraji bylo nemálo rytířů, kteří by se s ní rádi oženili. Ale dívka si vysnila ideálního ženicha a všechny odmítala, neboť nikdo se jejímu snu nepodobal. A tak odmítla i rytíře (templáře) ze Žernoseckého hradu. Tento zlý a pomstychtivý pán se cítil velmi uražen a umínil si, že se jí zmocní násilím. Jeho zbrojnoši se v utajení skryli v podhradí Kamýka.
A dočkali se. Dívka vyšla z hradu do sadu třešní. Sotva byla z dohledu hradních stráží, za pláče a nářku ji zbrojnoši unesli do Žernoseckého hradu. To ale nikdo nevěděl a tak byla dívka hledána po celém širém okolí. I její otec zdrcen tou ztrátou a žalem se vydal hledat. Projížděl okolní hrady a tvrze a prosil jejich pány, aby mu vydali jedinou dceru. Avšak nikdo o ní nevěděl, nikdo ho nemohl utěšit.
V zoufalství dostal nešťastný otec nápad přestrojit se za potulného pěvce a putovat od hradu k hradu. Byl přesvědčen, že jedině tak by mohl najít svou ztracenou dceru. Prošel velký kus země, pobyl na mnoho hradech a tvrzích, ale i když vyzvídal a ptal se, stále se nic o zmizelé dcerce nedozvěděl. Utrmácen a v beznaději se po čase vrátil do svého kraje.
Zašel do kaple v Žernosekách, aby tam prosil Boha o pomoc. Když klečel v šeru a tichu na kamenné desce před oltářem, zaslechl dole pod sebou z krypty slaboučký dívčí nářek. Lehl si na zem a poslouchal. Náhle si uvědomil, že je to hlas jeho dlouho hledané nešťastné dcery!
Rychle se vrátil na svůj hrad a ozbrojil všechen svůj lid. V noci pak vtrhli do Žernosek, dobyli templářský hrad a v kapli otevřeli poklop krypty. Tam však již našli zuboženou Kamýckou růži bez života. Byla zavražděna.
Kamýcký pán se svými lidmi v návalu hněvu a pomsty vyplenili hrad a rozbořili jej do základů. Za rudé záře požáru a za rachotu bortících se hradních zdí pohřbili nešťastnou dívku, jež na tomto světě nenašla své štěstí a jíž její krása přinesla jen velké utrpení.
Dnes se z Kamýku dochovaly zbytky hradeb a ruina věže, z jejíhož vrcholu se mohou ti nejodvážnější a v horolezectví zkušení turisté rozhlédnout po kraji. Romantické chvíle nabízí nevelká plošinka před vstupem do věže, odkud je výhled do podhradí i širého kraje obloukovými otvory ve zbytcích zdí. Zde je možno posedět a pokochat se krajinou Českého středohoří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majaabaja majaabaja | Web | 4. prosince 2007 v 14:09 | Reagovat

ahoj koukněte se na náš blog je tam bleskajda ale musíte odpovědět

už do 16:30 nejpozději dík za účastnění

2 hugibert hugibert | Web | 20. června 2015 v 14:31 | Reagovat

rychlé sms půjčky bez registru :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama