Nejsem profesionální kuchař, jsem člověk, kterého baví vařit a dá se to docela i jíst

Zelenina

Zeleninové lečo s uzeninou a vejcem, Hemenex

11. srpna 2007 v 10:29 | ing. Ladislav Novák
Zeleninové lečo s uzeninou vejcem
Nejprve si připravíme suroviny. Tento recept je pro 4 - 6 osob. Jeho cena se pohybuje kolem 35,- Kč. Pokud nemáte své papriky a rajčata jako já. Pak toto jídlo vyjde na 20,- Kč.
Co k tomu potřebujeme :
4-5 paprik, 10 středních rajčat, 6 vajec, 30 dkg uzeniny, sůl, pepř, 2 cibule, Podravku, máslo ( sádlo, olej - dle chuti )
Postup :
Nejprve si omyjeme a připravíme zeleninu. Cibuli nakrájíme nadrobno, papriky na menší kousky a rajčata na čtvrtky. Pak si nakrájíme na kostky uzeninu.



Do hrnce dáme asi dvě lžíce oleje nebo sádla případně másla. Rozehřejeme a dáme cibuli. Až změkne vložíme uzeninu a po chvilce papriky, rajčata a necháme dusit asi 20 minut. Posolíme, popepříme a přidáme trochu podravky. Připravíme si vajíčka, které rozšleháme a jemně osolíme. Vložíme je do hrnce a mícháme.
Příloha :
Čerstvý chléb
nebo vařený brambor
A ještě něco navíc…
Hemenex
3 kolečka šunky,3 vajíčka trochu másla, sůl, pepř
Postup :


Rozpustíme máslo, vložíme šunku a přidáme vajíčka. A je to… Podáváme s rohlíkem nebo chlebem.

Jak pěstujeme mrkev

7. června 2006 v 14:31 | Denisa Vojtková, Míša Filousová a Bára Sasková - 6. třída

PĚSTOVÁNÍ MRKVE

Pěstování mrkve vyžaduje humózní, vlhčí, pro ranou karotku záhřevnější a lehčí zem. Mrkev se vysévá v dubnu, řídce, asi 1cm hluboko a jednotí se na 5cm. Rané odrůdy se sklízejí protrháváním od června do září, pozdní od srpna do října.
Rané karotky ke skladování se vysévají opožděně v květnu až červnu. V kamenitých půdách bývá mrkev zdeformovaná. Čerstvě vyhnojená zem hnojem není vhodná. Protože mrkvi vyhovuje mírně neutrální reakce, budeme ji vápnit.
V zahraničí se provádí tak zvaný pásový výsev mrkve, oseje se pruh šesti až osmi řádků, vzdálených od sebe 10cm. Mezi řádky se ponechá cestička široká 50cm. Tento způsob pěstování je výnosnější, než klasické. Zezelenání horní části kořenů způsobuje sluneční světlo. Proto kořeny zahrneme zeminou.

Skladování mrkve je výhodnější , než ji ponechat na záhoně, kde by sice přežila, ale mohla by se stát terčem útoku šneků a v době dešťů by ji pukaly kořeny. Sklízíme ji tedy koncem října, když nať ztratila svoji svěží barvu.
Rycími vidlemi mrkev uvolníme a nať vytáhneme ze země. Oklepeme ulpívající zeminu, nať uřízneme ve výšce asi 1cm a vytřídíme poškozené kořeny. Zdravou mrkev uskladníme v nějaké bedně. Ukládáme vždy řadu mrkve a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu.
Jednotlivé vrstvy proložíme vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání kořenů. Bednu potom uskladníme v chladném, větratelném prostředí. Mrkev můžeme přes zimu skladovat také na zahrádce.
Sklizené kořeny kónicky naskládáme do hromady, špičkami dovnitř. Hromadu přikryjeme slámou nebo senem a na povrchu vše přikryjeme asi 15cm silnou vrstvou zeminy.
V březnu musíme tento krecht otevřít, jinak by mrkev začala rašit.. Nové výhonky odstraníme a mrkev uskladníme v bedně, odkud ji postupně spotřebujeme.

Škůdci a choroby:

1 * Poměrně častým škůdcem je mšice mrkvová, která saje hlavně na mladých listech. Používáme proti ní Pirimor.

2 * Od dubna do června se vyskytuje pochmurnatka mrkvová, která klade vajíčka do půdy vedle mrkvových kořenů. Larvy v nich vyžírají chodbičky, jež potom zvětšují šneci a žížaly, až jsou kořeny znehodnocené. Nať je zpočátku červená, později žloutne. Proti pochmurnatce používáme zálivku Nexionem EC 40.

3 * Černá hniloba mrkve napadá mrkev ale i celer a petržel.. Na klíčících rostlinách se projevuje ztmavnutím, ztenčením a hnilobou kořenového krčku a v důsledku toho zasycháním listů. Na kořenech se černá hiloba objevuje hlavně v době zimního skladování. Za vegetace podléhají kořeny této infekci velmi vzázcně. Na napadených kořenech vznikají tmavé , suché vpadlé skvrny. Velké škody působí tato choroba zejména v semenářství mrkve, neboť způsobuje vypadávání semen. Choroba se přenáší půdou a nakaženým osivem. Ochrana proti této infekci je využívání odolných odrůd, střídání porostů a využívání zdravého osiva. Před vysetím se moří přípravkem Hermal. Semenářské porosty se od května ošetřují přípravkem Dithane M 45 nebo Ziman S 80. Při sklizni mrkve se musí dbát na co nejmenší poškození kořenů. Dříve doporučované máčení kořenů ve fungicidech se již nepoužívá.

4 * Bílá hniloba mrkve napadá kromě mrkve i celer, petržel, pastinák, slunečnici, okurky a jiné plodiny. Je to jedna z nejškodlivějších chorob zeleniny v období skladování a kromě toho je také příčinou uhynutí semenaček v době vegetace. Někdy se mrkev nakazí prvním rokem už v době vegetace. Napadená pletiva kořenů měknou, slizovatějí, na jejich povrchu se objevuje hustý bílý povlak. Ochrana se provádí speciálními přípravky, jeden z nich je označen TMTD, ale v poslední době se objevují nové preparáty.

5 * Rizoktoniová hniloba mrkve / kořenomorka fialová / se projevuje v době vegetace podpokožkovými hnědošedými skvrnami, které se později prohlubují a pokrývají se hnědofialovým povlakem s černými tečkami . Při silném napadení listy žloutnou a usychají, kořeny hnijí. Choroba se dále rozvíjí i během zimního skladování. Do kořenů oslabených touto chorobou pronikají škodlivé mikroorganismy, které vyvolávají hnilobu pletiv. Rozvod této choroby podporuje zvýšená vlhkost půdy. Choroba se přenáší napadenými kořeny a zbytky úrody. Ochrana je preventivního rázu. Je nutné dbát na čtyřletý časový odstup mezi následnými plodinami, při zjištění nemoci ihned rostliny vyřadit.

6 * Mokrá bakteriální hniloba postihuje mrkev, celer, pastinák, křen a jiné plodiny. Choroba se často projevuje už na poli. Na spodní části kořenů se zpočátku tvoří vodnaté skvrny, později se napadená pletiva svrašťují. Rostlina vadne a usychá. Choroba se přenáší jak infikovanými zbytky, tak i osivem. Ochrana spočívá obdobně jako u předcházející kořenomorky fialové v preventivní péči o rostliny a jejich skladování.
Mrkev je především důležitým zdrojem provitaminu A, karotenu, obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Má také velké množství selenu, což je stopový prvek velmi důležitý pro náš imunitní systém. Nalezneme tu ale i vitamin D, E, K, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, lecitin, hořčík, vápník, železo, draslík, jód, kyselinu nikotinovou, zinek, chlór. Kvůli tuhým buněčných stěnám v syrové mrkvi dokáže tělo přeměnit na vitamin A jen čtvrtinu betakarotenu, proto je nejvýhodnější ji tepelně upravovat s tukem. Na rozdíl od dalších přírodních potravin je pro nás tedy užitečnější vařená než syrová. Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, což je neschopnost očí přizpůsobit se tmě a šeru.
Účinky na organismus:
- zvyšuje odolnost organismu
- pomáhá při zácpách
- posiluje srdce a cévy
- podporuje vývoj a růst u dětí
- prospívá těhotným ženám
- zlepšuje vidění
- stará se o hezkou pleť, vlasy a nehty
- urychluje hojení ran
- posiluje sliznice v těle
- chrání proti volným radikálům

Pěstujeme ředkvičky, aneb vše důležité o nich

7. června 2006 v 13:38 | Jirka Laštovka a Zdeněk Větrovec - 6. třída
Ředkvičky
Nejvhodnější pro pěstování ředkvičky jsou lehčí kypré půdy bohaté na humusu a dostatek pohotových živin. Důležité pro správný vývin rostlin jsou dostatečné a pravidelné závlahy.
Nutný je i dostatek světla. Ve stínu stromů, v hluboké zimně nebo při hustém výsevu roste i při dostatku světla jen do listu. Stejně působí i nadbytek dusíku.
Aby byly bulvičky šťavnaté a příjemně peprné, musí narůst rychle, během tří až čtyř týdnů. Ředkvičky lze i úspěšně přirychlovat a to ve vytápěných i nevytápěných rychlírnách.
Při rychlení na výsevy provádějí v únoru až v březnu (předpokládaná sklizeň v březnu až v dubnu). Při polním pěstováním se vysévá od března do května (předpokládaná sklizeň od konce dubna až do června).
Pro podzimní sklizeň (v září ) se výsev provádí ve druhé polovině srpna. Výsevy doporučujeme provádět do řádků vzdálených 15 - 20 cm rostliny vyjednotit na 3 - 4 cm. Vegetační doba je 32 - 36 dní. Vyžaduje včasnou sklizeň, v zemi ponechané bulvičky vyšeptávají, dřevnatí a vybíhají do květu. Při kolísající vlhkosti dřevnatí. Lze je vypěstovat i v květinovém truhlíku.

Ředkvičky na plísně i na hubnutí

Ředkvičky obsahují velké množství vitaminů C a kyseliny listové. Organismu dodávají i vápník, síru, karoten, draslík a vitamin B. Ředkvičky působí v těle antibakteriálně a zároveň ničí plísně ve střevech, sliznici a žaludku (díky obsahu hořčičných olejů). Při hubnutí klidně do svého jídelníčku zařaďte ředkvičky, obsahují jen 80 kJ na 100 g.

Pozitivní účinky ředkviček

§ ředkvičky odstraňují zácpu
§ působí proti plynatosti
§ snižují cholesterol
§ uvolňují hleny při kašli
§ působí na onemocnění žlučníku, žaludku i průdušek

Jak jíst ředkvičky?

Ředkvičky jsou výborné syrové, zkuste si je přidávat do salátů, předkrmů i pomazánek. Chutnají také v polévkách i jako příloha k masu.
Ředkvičky podávejte ihned po nakrájení, časem ztrácejí cenné vitamíny a minerály.

Pěstujeme pažitku

7. června 2006 v 13:18 | Ing. Ladislav Novák -prameny
Pažitka.
Protože pažitka je vytrvalá rostlina a časem se z jednotlivých výhonů dceřiných cibulek vytvoří mohutné trsy, musíme rostlině dopřát místo i dobrou zeminu na stanovišti. Z vypěstovaného trsu budeme odřezávat. To ovšem až v druhém roce. Druhým rokem nám narostou též květní stvoly, které nemají pro rostliny žádný význam. Pokud chceme mít pažitku i přes zimu ke kuchyňskému využití, můžeme trs přesadit do květináče, zužitkovat jej ořezáním a na jaře torzo vysadit, kde nabude své původní krásy. Pažitku lze dobře zamrazit.
V ý s e v : výsev z malých černých semínek je velmi snadný, vyséváme dotruhlíčků, které postavíme na okenní parapet. Vysazujeme do spodu 30x30cm. Množení je snadné dělením trsů.

H n o j e n í : není potřeba, koupený substrát obsahuje dost potřebných živin

S k l i z e ň : v průběhu roku ořezáváme nadzemní části a bráníme tak vzniku květů.

Š k ů d c i : škůdci se nevyskytují, rostlina koření velmi silně a zabraňuje i růstu plevelů.

Brambory - jejich pěstování

8. května 2006 v 12:28 | Ing. Ladislav Novák -prameny
Brambory
Brambory jsou jednoleté byliny ( z čeledi lilkovitých ) s jedlými vysoce škrobnatými podzemními hlízami. Domovinou brambor jsou jihoamerické země.
Indiáni je uměli pěstovat, upravovat a konzumovat jako syrové ( pap ) a sušené ( chunos ). Do Evropy byly přivezeny ve druhé polovině 16. století, ale jejich rozšíření spadá do 18. století.
Současná světová produkce činí okolo čtvrt miliardy tun každý rok. V Čechách a na Slovensku je nyní povoleno pěstovat 22 našich a dalších 11 zahraničních odrůd. Pěstují se ve skupinách od velmi raných až po pozdní.
Pro zahrádkáře mají velký význam velmi rané a polorané odrůdy, které můžeme sklízet již za tři měsíce po výsadbě. Dobře jim vyhovují zahrádkářské půdy lehčí až středně těžké, hlínitopísčité, s dobrou zásobou humusu.
Rané odrůdy požadují polohy nižší a teplé nebo pěstební způsoby, které tyto podmínky přibližují (např. urychlování pod fólií).
Ale hlavní pěstební plochy pro polorané až pozdní odrůdy ( vhodné k zimnímu skladování a průmyslovému zpracování ) jsou v podhorských oblastech s nadmořskou výškou okolo 600 metrů, neboť tam jsou kyselejší a propustné půdy i vyšší roční srážky.
Nevhodné jsou půdy těžké a extrémně zamokřené !!!

Pěstební podmínky pro zeleninu

8. května 2006 v 10:38 | Ing. Ladislav Novák -prameny
Pěstební podmínky pro zeleninu
Hospodářské výsledky pěstování zeleniny jsou závislé na dvou podmínkách :
- na vhodnosti pěstebního prostředí
- na kvalitních znacích vybraného druhu a odrůdy.
Z toho vyplývá, že úspěšné výnosy mohou být dosaženy jen dovedením obou podmínek do nejvýhodnějšího vzájemného stavu.
Ekologické podmínky pro pěstování rostlin včetně zeleniny rozdělujmena jednotlivé faktory takto :
I. Klimatické faktory :
- světlo z fotosynteticky aktivní radiace
- teplota
- složení a pohyb vzduchu
- srážkový a vodní režim
II. Půdní podmínky :
- Mechanické složení půdy
- Fyzikální a chemické vlastnosti půdy
- Mikrobiologie půdy

Zelenina jako součást lidské potravy

8. května 2006 v 9:39 | Ing. Ladislav Novák -prameny
Zelenina jako součást lidské potravy - Obecná část
Člověk se naučil záměrně konzumovat a také pěstovat rostliny a jejich části. Je prokázáno, že se vývojové typy primátů živily stravou rostlinnou, pojídáním listů, trav, semen - byly tedy býložravci v lesích a savanách.
Teprve mnohem později, před několika milióny let, jako první vývojový stupeň s vědeckým jménem Homo, se postupně člověk stal sběračem, lovcem a pojídačem masité potravy. Ale ani v této době se maso nestalo výhradní potravou člověka a ten se trvale stal závislý jak na rostlinné, tak živočišné potravě.
Obě složky lidské výživy jsou k našemu harmonickému vývoji nutné, proto se zdůrazňuje nutnost konzumace co nejpřírodnějších produktů.
Pro základní tělesnou potřebu, tj. pro udržení nutných životních pochodů, potřebujeme základní potravinovou dávku a nadto další přídavky podle vykonané práce a činnosti.
Obsah chemických prvků a sloučenin, vitamínů, vlákniny a dalších složek se uvádí v hodnotě miligramprocent, což vyjadřuje počet mg ve 100 g jedlého podílu.
Bílkoviny, tuky a sacharidy jsou stavebními a energeticky bohatými potravinami, ale zelenina především dodává ochranné látky ve formě :
- vitamínů,
- minerálií,
- vlákniny,
- a dalších složek.
Výživa a správné stravování člověka je mnohem složitější a náročnější, než můžeme popsat, a pro důkladnější znalost je nutné odkázat na specializovanou literaturu.
Chtěl bych zde zdůraznit, že zeleninu nemůže člověk ze své stravy vynechat, ani se omezovat v její konzumaci.
 
 

Reklama